Lásku můžete dát, protože je to na vás

Můžete milovat člověka i přesto, že vás nenávidí? 

Ano, je to proces, kterému se říká bezpodmínečná láska všech a všeho a váš samotný postoj k životu.

Rozdíl mezi dítětem a dospělým je, že dítě miluje bezpodmínečně a dospělý většinou jen s podmínkami.

Dnešní příběh, který jsem vyslechl: babička jde s vnukem po cestě a vnuk říká: “babi, tudy nechoď, ať neuklouzneš.” A babička říká: “ty mi neříkej, kde mám chodit.” A vnuk na to: “babi, já chci pro tebe dobře.” A babička: “drž už zobák.” Vnuk na to: “babi, ty mě nemáš ráda?” A babička: “ne.” A vnuk na to: “ale já tě mám rád”.

Pokud máte lásku v podmínce, už nemilujete a už to není láska, to jednoduše nelze. Pokud máte lásku s podmínkou, je to obchod, chcete něco za něco.

Co zaseješ, to i sklidíš. 

Nelze milovat s podmínkami. Jistě jste byli někdy zamilovaní a zažili jste ten pocit, kdy jste pro druhého udělali vše, a bylo vám jedno, co si o vás kdo myslel, co o vás řekl. Dělali jste vše pro druhého bez podmínek, bez toho, aby vám to vracel zpět, prostě jste to dělali rádi. Už jen to vás naplňovalo. To je stav lásky, dávání naplňuje. Když vám někdo řekl, ta, či ten se k tobě vůbec nehodí, vnímali jste, co říká? Ne, protože na tom vůbec nezáleželo. Vy jste jej stejně měli rádi, protože byl a je. A takto to mají děti. Milují vás bezmezně za to, že jste. Nerozlišují, nesoudí, nehodnotí do té doby, než do nich rodiče, či okolí vsugerují jisté vzorce – co je správné a co špatné, kdo je hodný a kdo zlý, jak by to mělo vypadat a jak ne. Tyto vzorce rodič do dítěte otiskne na celý život a přitom si většinou ani neuvědomuje, že dítě ovlivnil napořád.

Pokud by se dospělí dokázali učit od dětí, byl by svět krásný. 

Dospělý si však díky mysli, která ho ovládá, myslí, že ví. A to mu nedovoluje se učit. Kdežto dítě cítí, a proto je spontánní a laskavé.

V životě to funguje tak, že když dáváte, bude vám dáno, a když berete, tak vám bude zase odebráno. Vše je v rovnováze. Pokud si myslíte, že když někomu ublížíte, někoho pomluvíte, vše bude zapomenuto, mýlíte se. Vše se vám vrátí zpátky v jiné situaci, v jiné podobě a větší intenzitě. Nepřijde to od té osoby, od které byste to čekali, nebo od té, o které mluvíte, ale z jiné strany, ze které to nečekáte. Věta “boží mlýny melou pomalu, ale spravedlivě,” má v sobě hlubokou pravdu.

Vše je o postoji a pokud zvolíte pozitivní postoj (viz Terapie pozitivního myšlení), tak můžete milovat i přesto, že vás druhá strana nenávidí. Tento postoj je váš a je pouze ve vaši moci.

S láskou Michal