Zvyk je hlavním zabijákem partnerských vztahů a proč?

Být ve vztahu ze zvyku je utrpení. 

Vztah ze zvyku je jedna z nejhorších věcí, co může lidi potkat. Je to stav, kdy nežijete v lásce, ale pouze přežíváte v tom co znáte. 

Vše je automat, samozřejmost. Vy jste přece živé bytosti, a tak je to pro vás nepřirozené, nezdravé a bolestivé. Pokud žijete s někým jen ze zvyku, pohodlí, bezpečí nebo kvůli dětem, nevíte, co je to láska. Čím dříve si to uvědomíte, tím dříve pochopíte, že láska je spontánní, dávající a nic neočekává.

Vztah ze zvyku dříve, nebo později skončí a je jen na vás, jak dlouho chcete trpět.

Zůstáváte ve vztahu, ve kterém nejste šťastní, ve kterém není láska jen proto, že se bojíte, co bude dál? Nikdo neví, co bude dál. Nikdo nevidí do budoucnosti. Pokud žijete v bolesti a utrpení a víte o tom, pak je to hloupost a je čas se probudit.

Jak byste se popsali, když nejste plně šťastní a vytváříte si iluzi o tom, že to bude lepší? Díváte se na druhé a porovnáváte se s nimi, že? Halóóó, pokud hledáte výmluvu, vždy si jí najdete. Hledáte pouze obhajobu toho, v čem žijete. Hledáte náplast, která, a to moc dobře víte, nefunguje a fungovat nebude. Pořád hledáte lásku u někoho, někde a přitom nemilujete sami sebe. Jak vás může mít někdo rád? Jste ve vztahu, i když nefunguje. Není tam láska. Je to faleš, přetvářka, boj o moc. Bojíte se samoty, ve které byste se střetli sami se sebou? Zjistíte, že vše, co děláte, kdo jste, znamená, že neustále plníte očekávání druhých, ale sami nevíte, kdo jste. To je jedno z nejtěžších, ale zároveň osvobozujících zjištění.

Být ve vztahu například jen kvůli dětem je utrpení nejen pro vás, ale také pro děti, které jsou velmi senzitivní a cítí to. Formuje to jejich život. Co rodič zaseje do dětí, to v nich zůstane. Děti s tím budou kráčet životem i v dospělosti.

Pokud váš vztah nefunguje, nemá smysl v něm dále zůstávat a čekat, že ten druhý se změní. Ono to není o druhém, ale o vás. Vy se musíte změnit a díky tomu, co nefunguje, si uvědomit sám sebe, to, co chcete, co nechcete a hlavně kdo jste, abyste si vážili sami sebe a věřili v sebe sama.

Změníte sebe, změníte svět. 

Je to paradox, ale ten kdo urputně hledá, nic nenajde. Ten, kdo plyne bez očekávání, dostane vše v takové intenzitě, že se bude divit. Buďte člověkem, který vidí, slyší, bere se takový, jaký je, a stejně tak vás budou brát I druzí. Každý má svůj názor, to je v pořádku. Pokud si však stojíte za svým, je to pouze manipulace. Ve chvíli, kdy připustíme, že to může být jinak, jsme otevření lásce.

Lidé však v lásce žijí málo, a to proto, že žijí v představách (budoucnosti), jak by to mělo vypadat, nebo v předsudcích (minulosti), v kategorizaci, posuzování na základě svých zkušeností. Pak přicházejí o krásu a jediný skutečný čas, který je tady a teď. Žádný jiný čas neexistuje.

Láska je přítomný okamžik, jinde ji nenajdete. Není v minulosti, ani v budoucnosti, protože nemůže být někde, kde nejste vy. Žijte vším, co máte. Jste člověk, který prožívá, cítí, dokáže milovat a může žít, pokud si to dovolí.

Bojíte se, že byste neměli peníze, že byste to neutáhli, že byste se neměli o koho opřít a podobně? Taky jsem to takto měl a ve chvíli, kdy jsem pochopil, že se bojím něčeho, co vůbec není a brání mi v žití naplno, začal jsem žít. Vše ke mně přišlo, protože se můj strach změnil v lásku, důvěru v život, v to, že je vše v pořádku tak, jak to je a že vše co potřebujeme, vždy dostaneme. Pomocí konzultace a terapie, kterou nabízím se dostanete k sobě. Najdete v sobě sílu s kterou dokážete vše.

S láskou Michal