Lépe vidíme to, co je venku, protože máme oči a ty vidí ven. Když však oči zavřeme, můžeme se podívat dovnitř.
Když jsme vyrůstali, rodiče, okolí a společnost nám říkali: pomáhej druhým, je to dobré a ušlechtilé. Už nám ale neřekli, někdy nejdříve pomoz sobě a pak druhým. Myslíte, že ten kdo se topí, může zahraňovat druhé? Ano, může, ale ne zachraňovat, nýbrž stahovat sebou. Lidé se snaží pomáhat druhým většinou proto, že nedokáží pomoci sami sobě, a tak si tímto způsobem léčí svá traumata a potíže. Nevědomě to předávají dál a ubližují nejen sobě, ale i druhým.
Znáte to. Udělejte si pořádek nejdříve doma a pak říkejte druhým, jak to mají dělat. Ukážu vám jednoduché pravidlo, které funguje a ušetří vám spoustu bolesti. Podívejte se na život člověka, který vám radí, a tak uvidíte skutečný obraz jeho samotného. Ne to, co říká, to, co dělá, ale to, co žije.
Jednou mi přítel řekl: “víš, já umím skvěle poradit druhým, ale sobě, to je těžké”. Sám se potýkal s nízkou sebedůvěrou, vlastními problémy, a tak se zaměřil na druhé, aby tyto problémy zamaskoval. Ale víte co? Žádný problém nelze zamaskovat. Vždy si najde cestu a ukáže se. Vy jej, ať chcete, nebo ne, budete muset řešit. Když něco takového nastane, udělejte to hned. Nemá cenu to odkládat a čekat, protože čas, který strávíte odkládáním, vám už nikdo nikdy nevrátí.
Uvědomění, že potřebuji pomoc, je zásadním momentem v životě. Není to slabost, ba naopak. Taky jsem v tomto bodě byl a uvědomil jsem si, že potřebuji pomoc. A když pomoc potřebujete, vždy ji dostanete. Vyhledal jsem mentory, kteří mě navedli na mou cestu zpět domů. Pomohli mi uvědomit si, kdo jsem a že vše, co se děje, je jen mou zásluhou. Odložil jsem ten těžký batoh představ a lží, který jsem sebou vlekl, ale bylo to opravdu těžké. Teď se tomu jen směji 🙂
Podívejte se nejdříve na svůj život a pak pomáhejte druhým.
V lásce Michal